Chanovice

První písemná zpráva: rok 1352.

Vývoj názvu lokality:
V historických pramenech 2. poloviny 14. století se několikrát vyskytuje tvar “Chanovicz”. Ze 16. století známe i další varianty, např.: Chanovice, Chanowicze, Chanowie. Jméno Chanovice znamená ves lidí Chánových.

Historie sídla:
První známou písemnou zprávu o Chanovicích bychom našli v církevních soupisech z let 1352 – 1405 o vybírání papežských desátků. Záznamy hovoří i o zdejším farním kostele. Podle celkového charakteru stavby kostela a podle zbytku starého portálu, který dnes můžeme vidět na fasádě, lze vznik kostela posunout v čase zpět do druhé čtvrtiny 13. století.Na přelomu 13. a 14. století se původní šlechtické sídlo nalézá na místě dnešního zámku.

Od roku 1468 se majiteli panství stávají páni z Dlouhé Vsi.
Volfgang, sídlící zde od roku 1505, se již píše Chanovský.
V letech 1554 – 1598 držel Chanovice Adam Chanovský.
Patrně někdy za jeho vlády přestalo k bydlení vyhovovat pozdně gotické sídlo a hrad byl upravován do renesanční podoby. Je to také nejspíše doba, kdy vznikl zámecký pivovar.
Posledním majitelem z rodu Chanovských byl Václav Josef, který prodal zámek roku 1717 Ferdinandu Rumerskirchovi. V kupní smlouvě je mimo jiné zmínka o chanovickém pokladu. Jestliže bude nalezen, náleží jeho polovina ještě Chanovským, druhá pak novému vlastníkovi.
S novým pánem prodělává panství velké změny. Je postavena barokní sýpka, přestavuje se fara, škola, kostel. Nejpozději v této době získává zámek jednotnou siluetu. Barokní přestavba usiluje v souladu s duchem doby o souměrnost a pohodlí. Provádějí se úpravy interiérů.
Zámecký pivovar je kolem roku 1750 v provozu a produkuje 150 hl piva ročně.
V roce 1781 poničil mnohé velký požár. A znovu se přestavuje a opravuje. Právě tehdy získává zámek svůj současný vzhled stejně jako hospodářské budovy, kostel i fara. Okolí zámku je upraveno do podoby anglického parku.
Závěr 18. století znamenal pro zámek časté střídání majitelů. Až konečně roku 1809 koupil zámek plzeňský obchodník Jan Becher. Nechal opravit střechu, upravit interiéry, opravit stropy, zaklenout chodby v patře. Jeho syn pak vybuduje cukrovar v Újezdě, zaslouží se i o úpravy zámeckého parku, načež zděděné sídlo prodá v srpnu roku 1871 Eduardu rytíři Daubkovi.
Daubkové bohatě vybavili zámek rozmanitým mobiliářem a stáli také za četnými opravami kostela.
V roce 1889 se panství dostává do majetku Isidora Schmiedla. Jeho dcera se provdala za rytíře Goldegga, a tak se tento rod stává dalším držitelem zámku.
Po válce se zámek jako německý majetek stal konfiskátem. Roku 1947 je tu zřízena měšťanská škola a jako škola slouží dosud. Stále více se však uplatňuje také jako přirozené kulturní centrum obce i širšího regionu.
Po reorganizaci státní správy v roce 1850 se Chanovice staly obcí horažďovického okresu, v letech 1869 – 1950 jsou součástí okresu Strakonice, v letech 1950 – 1960 znovu náleží pod Horažďovice, od roku 1961 jsou obcí v okrese Klatovy.

Významné přestavby lokality:
První polovina 13. stol. – založení románského kostela;
Polovina 16. stol. – renesanční přestavba tvrze v zámek;
2. polovina 18. stol. – barokní přestavba areálu místního zámku (sýpka 1740, kostel 1751-64, fara 1781, park, zámek po roce 1781);
1811 – 1838 – dnešní podoba objektu zámku;
Po roce 1971 – výstavba výrobního podniku, bytová výstavba;
Rok 1994 – zahájení výstavby Expozice lidové architektury (skanzen).

Nemovité kulturní památky:
Kostel Povýšení Svatého Kříže;
Areál zámku s parkem;
Barokní špýchar;
Návesní kaplička;
Socha sv. Donáta.

V areálu Expozice lidové architektury:
Roubený špýchar čp. 6 z Petrovic u Měčína;
Roubená stodola z areálu mlýna v Nezdicích;
Roubený špýchar čp. 34 z Přetína;
Roubený špýchar čp. 17 ze Svrčovce.

Půdorysný typ obce: návesní.

Význačné architektonické prvky:
Návesní část obce včetně původních komunikací ze středu obce;
Zámecký areál s parkem;
Areál Expozice lidové architektury.

Architektonická hodnota sídla:
Existence a zachovalost památek lidové architektury ve středu obce, významný je komplex budov kolem zámku (zámek, hospodářské objekty, kostel, sýpka, kaplička) včetně přilehlého parku.

Klasifikace sídla:
Mimořádně hodnotné sídlo, návrh na památkovou zónu vesnické architektury.

Literatura:
Švecová, Hana – Legátová, Božena – Čada, Jaromír: 1947 – základní škola – 1997 Chanovice. Almanach k 50. výročí měšťanské školy v Chanovicích. 1. vydání Klatovy: Obec Chanovice, 1997. 46 s.
Smolík, Luboš – Smolíková, Eva: Chanovice. In: HAAS. Rozmanitost staveb. 1. vydání Plzeň: Haas Fertigbau Chanovice, 1999. 14 s.
Zámek Chanovice. Historie a možné perspektivy. 1. vydání Klatovy: Obec Chanovice, 2001. 106 s.
Chanovice 1352 – 2002. 1. vydání Plzeň: Obec Chanovice, 2002. 16 s.