Expozice lidových řemesel Pošumaví v zámku.
Muzeum lidových řemesel z regionu se nachází přímo v zámku, ve zrekonstruovaných prostorách původní tvrze.
Na začátku sezony 2014 proběhla rozsáhlá aktualizace výstavy.
Pro obec expozici realizovalo klatovské muzeum v roce 2001 a vychází z výzkumu muzea zaměřeného na minulost i současnost tradičních řemesel. Výstava je pravidelně aktualizována a poslední obměna proběhla v roce 2014. Poslední aktualizace se zaměřila na těžbu a zpracování dvou velmi využívaných přírodních surovin na Šumavě a v Pošumaví, a to dřeva a kamene. Též typických pro Chanovice a blízké okolí.
Expoziční záměr připomíná, že veškeré práce se dělaly ručně, za pomoci tradičního náčiní. Při práci se dřevem například ručních pil, seker, dlát, hoblíků, vrtáků. Trámy, fošny, prkna a i latě byly tesány ručně za pomoci seker hlavatky a širočiny. Tesaři používali i další náčiní – sekery porážecí, omítací, štípací, vrubovací, jednoruční sekery pro práci na stavbách zvané pobíječky a mnohé další. Na určité práce se již někteří specializovali a měli k určitým opakovaným činnostem uzpůsobené náčiní, sekery na dlaby a čepy zvané dlátovky či křížovky či sekery teslice na osekávání. Vyráběli ještě dřevěná koryta, nádoby do hospodářství či okapní žlaby. Vrtali dřevěná vodovodní potrubí či připravovali celé studniční pumpy.
Kmeny si řemeslníci mnohdy sami káceli v lese a upravovali za pomoci štípacích dřevěných klínů. Klasický pořez kulatiny byl málo dostupný a nákladný. Štípání kulatiny bylo rychlejší a bylo používáno při prvotní přípravě trámů a při přípravných pomocných činnostech. Řemeslníci měli k dispozici řadu dalších jednoduchých nástrojů – různě tvarovaná dláta, pořízy na odkorňování a úpravu materiálů, nebozezy, vrtáky, hoblíky s různými noži, jednoduchá měřidla a úhelníky. Vytvářeli si šablony, které u některých výrobků používali opakovaně. Důležité byly různé typy dřevařských pil – rámovky, břichatky, rozmítací pily, ocasky a jiné.
Druhá část výstavy je věnovaná kameničině. Opět je představena ruční těžba kamene, regionálně především žuly. Její následné opracování a různé náčiní, např. sekáč, klín, perlík, sochor, kolíbka, pracovní koza, dřevěná koza s kladkou a lanem, pemrlice, zrnovák, špičák, lemovadlo, zubák, dláto atd., vše v několika druzích.
U představení těžby dřeva i kamene jsou texty, které návštěvníka seznámí s historií souvisejících řemesel a kamenictvím a dřevozpracujícími obory v Pošumaví.
Před vstupem do expozice si můžete prohlédnout tři modely od pana Milana Novobilského, které zachycují podobu chanovické tvrze a zámku od 13. do 16. století. Též lze navštívit historickou zámeckou místnost, která představuje předměty a dokumenty z 19. století. V prostorách řemeslné expozice byl proveden kromě rekonstrukce zároveň archeologický průzkum, při kterém byly nalezeny části pivovaru ze 16. století – základy sladovnické pece a vana na namáčení zrní při výrobě sladu. Základy pece návštěvníci sice vidět nemohou, protože se nacházejí pod dlažbou, ale o existenci pece se mohou přesvědčit pohledem na začerněný strop. O historii pivovarnictví informují texty, kresby a fotografie. Ve sklepení za expozicemi byla objevena ještě jedna menší místnost se starobylým zdivem, kde jsou navíc zachovány původní klenby. I když působí tato místnost trochu tajemně, hladomorna to pravděpodobně nebyla. Za povšimnutí možná stojí velký kámen čnící ze zdi, který dokládá to, že chanovické šlechtické sídlo bylo postaveno na skále.
