OK 30. 9. 2020

Zúžení počtu vybraných lokalit – úložiště radioaktivního odpadu.

Dobrý den.

Zpráva o velkém radioaktivním nebezpečí pro široký region těsně pod Šumavou. Což dokládá i postoj čelních představitelů Plzeňského kraje.

Na základě níže citovaného oznámení se včera sešli v Pačejově starostové všech šesti ohrožených obcí z tzv. lokality Březový potok. Téma „úložiště radioaktivních odpadů“ a dopady pro budoucnost obcí.
Závažnost problému dokládá i operativní přítomnost hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda a náměstka Pavla Čížka.
Plus starosty Michaela Formana za ORP Horažďovice, kam celá lokalita územně a úředně spadá.
Přítomen byl i předseda spolku „Radioaktivní odpad, děkujeme, nechceme“ František Kába.

Ve čtvrtek 4. 6. 2020 zaslal ředitel SÚRAO obcím e-mailovou zprávu:
…… Poradní panel expertů právě vzal na vědomí výsledky hodnocení potenciálních lokalit hlubinného úložiště. Na základě technického hodnocení budou nadřízeným orgánům navrženy tyto 4 lokality – Březový potok, Horka, Hrádek, Janoch (ETE – Jih). Ostatní lokality budou navrženy jako záložní. Jedná se o pouhý technický podkladový materiál, který není definitivním rozhodnutím. Tento materiál bude předmětem přezkumu a posuzování ze strany Rady SÚRAO a následně Ministerstva průmyslu a obchodu. ……..
JUDr. Jan Prachař, ředitel SÚRAO
Protože statut a pravidla jednání Poradního panelu expertů stanovil ředitel Prachař a projednávání se účastnila řada členů Rady SÚRAO, tak je velký předpoklad, že současné rozhodnutí je definitivní. Činnost SÚRAO a jmenování jeho ředitele je v kompetenci ministra MPO, nyní tedy Ing. Karla Havlíčka. Na MPO se Poradní panel scházel.

Pracovníci státních institucí v čele s MPO by měli uvažovat i o jiných možnostech, jak nakládat s radioaktivními materiály, hlavně s vyhořelým palivem z jaderných elektráren. Např. hledat společné mezinárodní řešení v rámci EU. Nebo intenzivně řešit další využití těchto materiálů, které jsou zřejmě neoprávněně nyní považovány za odpad. Vždyť palivo je využito současnými technologiemi jen do 7%. Tak proč ho nenávratně a draze zakopávat až do kilometrové hloubky? Kde bylo využití „jádra“ před 100 lety? Jen laboratorní výzkumy. A kde je nyní.

Všichni přítomní se shodli na společném postoji, který je směřován na MPO a Vládu:
· zastavte nyní rozhodnutí o zúžení počtu lokalit
· přijměte nejprve příslušný zákon o postavení obcí v procesu výběru
· stanovte transparentní kritéria pro výběr
· vysvětlete a závazně stanovte celý proces o nakládání s radioaktivními odpady
· uložte vládnímu zmocněnci, SÚRAO a výzkumné základně urychlení hledání alternativ pro zpracování a využití radioaktivního odpadu
· v záležitosti takového významu není třeba spěchat, podívejte se, jak to vypadá v Evropě
· hledejte evropské společné řešení

Státní orgány od počátku postupují velice přehlíživě a arogantně směrem k obcím a lidem v nich žijícím.
Přitom jen samotná stavba 300 až 500 hektarového důlního díla na desítky let tragicky negativně ovlivní široký region. Uvažované vytěžení cca 5.000.000 m3 podloží z až kilometrové hloubky není nic jednoduchého pro životní prostředí v regionu.
K tomu stavby v desítkách hektarů povrchového areálu. Plus výdechové objekty v krajině, nové příjezdové komunikace, železnice, ochranná pásma, atd.
Hrozba zániku některých vesnic.
A následně samotný provoz radioaktivního zařízení uvažovaný na desítky tisíciletí a spojený s mnoha nepředvídatelnými (ale i nyní předvídatelnými) riziky.

Hledání řešení na bázi dobrovolnosti a spolupráce stání instituce a jejich představitelé od počátku nepřipustili. Jakoby ve všech lokalitách ani nežili lidé. Zde v Pošumaví jde o zhruba tři tisíce trvale bydlících lidí ve zkoumaném území.

Přítomné starosty alespoň pozitivně naladil zájem a podpora čelních představitelů Plzeňského kraje.
O to je smutnější a deprimující letitý přístup k venkovu a zdejším lidem od úředníků a politiků z pražských centrálních úřadů.

Stále s nadějí na záchranu odkazu předků a ve víře v kvalitní zdejší život našich potomků: