Kostel Povýšení Svatého Kříže

V konfirmačních knihách je zaznamenán přehled farářů až do husitských
válek, kdy byl kostel pravděpodobně opuštěn. Záznam o koupi zvonu koncem 15. století nasvědčuje tomu, že činnost kostela byla znovu obnovena.
Zásluhu na tom zřejmě měli noví majitelé panství, slavný rod
Chanovských z Dlouhé Vsi, kteří se rozhodli kostel přestavět.
Jan Ignác Dlouhoveský, pražský biskup, nechal kostel vysvětit 14. září 1688. Přestože byl kostel přestavěn a vysvěcen, zůstal kostelem filiálním
(pobočný kostel při kostele farním).

V roce 1717 koupil chanovické panství zbožný Ferdinand Jáchym Rumerskirch, který dal zubožený kostel opět do pořádku a zavedl pravidelné nedělní bohoslužby. Roku 1751 získal dekret na zřízení chanovické fary a stal se patronem kostela. Kuriozitou je, že narozdíl od okolních farností
nemuseli naturální desátky odvádět chanovičtí poddaní, ale hradil je sám F.J. Rumerskirch.
Při účasti na bohoslužbách sedávala vrchnost podle starobylých
zvyklostí na pravé straně presbyteria (kněžiště) na zvlášt pro ni
určené lavici (sedile) . Protože nebylo malé chanovické presbyterium
pro patrona kostela dost důstojné, nechal Rumerskirch přistavět
nové oratorium (čestné místo pro patrona kostela , dnes je zde Boží
hrob). Na tomto oratoriu sedávali ještě roku 1945 poslední šlechtičtí
držitelé panství , Goldeggové. V kostele přibyla také nová sakristie,
kazatelna, byly provedeny další úpravy. Čas konání bohoslužeb byl
přesunut z nevhodné polední doby na 10 hod. (v létě 9 hod.). Rumerskirch daroval kostelu
vzácný kříž vyřezávaný ze slonové kosti, prý samotným císařem
Ferdinandem III. Zachovaná literatura hovoří o oltářním obrazu sv. Jana
Nepomuckého od Škréty, tento obraz zde však už bohužel nenajdeme.

Velký požár v roce 1781 zachvátil i kostel, ale to nejcennější, zvon kostela (zvon sv. Pavla), datovaný do 15. století, vyvázl bez úhony a zvoní na kostele dodnes. Eduard rytíř Daubek nechal v kostele zhotovit nádherná vitrážní okna.
Jejich autorem je malíř František Bohumil Doubek , který vymaloval i
strop a stěny kostela. V současné době můžeme vidět pouze stropní
alegorii, ostatní fresky byly přebíleny.

Na konci 70.let 20.století prošel kostel rekonstrukcí.
Malíř Josef Fencl provedl odbornou restauraci mobiliáře, který pochází
převážně z 18. století a obsahuje např. obraz Panny Marie Zbraslavské,
obraz Piety a sochu Panny Marie Lurdské. Nová dlažba bohužel překryla
dva nečitelné náhrobní kameny
patřící zřejmě prvním z rodu Chanovských.

Kostel je otevřen pravidelně pouze během nedělní bohoslužby (od 8 hod.), ale konají se zde také vánoční a velikonoční koncerty. Kostel patří nyní pod Farní úřad ve Velkém Boru.

(Podrobnější informace viz. publikace Zámek Chanovice – Historie a možné perspektivy, Obec Chanovice, 2001)