Skanzen lidové architektury jihozápadních Čech.

Od historie až po současnot.

Chanovice se staly v roce 1994 místem budování regionálního skanzenu lidové architektury. Ale spíše než o muzeu v přírodě s plnohodnotným návštěvnickým provozem a servisem je nyní lépe hovořit o záchranném projektu pro ohrožené objekty lidového stavitelství v terénu jihozápadních Čech.
Myšlenka budování skanzenu na Klatovsku je stará více než sto let. Místní muzejníci se v roce 1895 nechali inspirovat expozicí Národopisné výstavy Českoslovanské a po celé 20. století hledali s různou intenzitou vhodnou lokalitu, zkoumali možnosti výstavby, ale především sledovali a dokumentovali stav a úbytek památek lidové architektury v regionu.
V roce 1988 získalo klatovské muzeum pro svoje potřeby objekt barokního panského špýcharu v Chanovicích a v roce 1993 díky spolupráci s obcí i vhodný pozemek pro realizaci 
skanzenu. Hned v následujícím roce sem byly přeneseny dvě roubené stavby: špýchar z usedlosti čp. 6 v Petrovicích a objekt kolny se stodůlkou ze statku čp. 9 v Měčíně.
V následujících letech bylo v původních lokalitách okresů Klatovy, Plzeň-jih, Rokycany a Domažlice rozebráno 20 ohrožených objektů, z nichž některé se již představují v expozici skanzenu, ale další na svoji chvíli ještě čekají v depozitářích muzea. V exteriérové, volně přístupné expozici přenesených staveb si tak můžeme dále prohlédnout roubenou stodolu z areálu mlýna v Nezdicích u Borov, nebo podobnou stavbu původem z usedlosti čp. 29 v Příkosicích, kopii zděné sušárny na ovoce z usedlosti Měčín čp. 151, rekonstrukci předzahrádky první usedlosti, obytnou roubenou chalupu čp. 39 z Čachrova, rekonstrukci sezónního dřevorubeckého srubu, roubené špýchary z Přetína a Svrčovce, roubený čeledník z Otěšic, kopii sloupové výklenkové kaple či litinový a kovaný kříž na žulovém podstavci.
Zcela nově zde byl v letech 2006–2007 postaven vstupní objekt se stodolou a v něm je zázemí pro zde pracující dobrovolníky i návštěvníky. V roce 2011 byla znovu postavena roubená obytná chalupa čp. 12 z Těšetin a v letech 2014–2015 dovršila toto úsilí rekonstrukce venkovské usedlosti čp. 35 z Lužan.
K zajímavým informacím o chanovickém skanzenu určitě patří údaj o stáří roubení měčínské kolny. Trámy byly káceny v letech 1613–1618, dřevo vchodových zárubní pochází dokonce z roku 1560. Objekt patří bezesporu mezi nejstarší dřevěné stavby lidové architektury v Čechách.
Nutno také uvést, že chanovický skanzen vzniká díky svépomocné a dobrovolnické práci mladých lidí především z území Plzeňského kraje. O prázdninových a víkendových pobytech i v období školních praxí přijíždějí pomáhat většinou studenti středních a vysokých škol. Patří jim veliké poděkování a úcta stejně tak jako různým nadacím, sponzorům, státním a krajským fondům na obnovu památek, s jejichž finanční podporou lze připravit a realizovat obnovu jednotlivých objektů.